Opera

Před časem jsem zde publikoval článek, ve kterém jsem zrovna neskrýval svou skepsi ke kvalitám chystané verze (9.5) prohlížeče Opera. Přesto jsem doufal, že se vše nakonec k dobrému obrátí. Když pak o něco později vyšel build s novým skinem, všichni najednou začali papouškovat, že velkou novinkou je intuitivnější rozhraní, což byla mimochodem pěkná blbost, protože – co se uspořádání týče – doznalo jen minimálních změn. Nový vzhled je vcelku pěkný, ovšem výchozí interface je stejně mizerný jako v předchozích verzích. Tak například ikony na adresovém panelu hned zleva. Hádám, že tak 70% uživatelů Opery tlačítka s dvojitou šipkou vůbec nevyužívá, přesto je tam tvůrci stále cpou, ale že by do výchozího nastavení přidali klasické šipky zpět/vpřed s nabídkou historie (jaké jsou běžně v jiných – mnohem rozšířenějších – prohlížečích), to ne.

Opera 9.51

Přejdu ale k mnohem závažnějšímu problému a tím je přepsané zobrazovací jádro. Domníval jsem se, že by jej při troše štěstí mohli vývojáři do plánovaného termínu vydání stihnout vyladit, místo toho však udělali naprosto opačnou věc. V jakési křečovité snaze předběhnout třetí Firefox vyšla znenadání o několik měsíců dříve Release Candidate (tedy téměř hotová verze) a než mohli testeři stihnout pořádně zareagovat, byla venku verze finální. A samozřejmě to byla katastrofa. Někteří příznivci se sice snažili obhajovat funkční a zobrazovací nedostatky tím, že problémy jsou na straně tvůrců webových stránek, vývojáři však ihned zahájili práce na verzi 9.51 – která měla přinést řadu oprav největších chyb – čímž mj. potvrdili, na čí straně vlastně tyto chyby jsou. Jen pro zajímavost měla oprava hned tři RC vydání, než se ji podařilo vyladit a ani teď nezůstává Opera bez chyb (z nichž mnohé mohou být známy už měsíce…). A mimochodem, i pokud jsou některé chyby zaviněny tvůrci samotných stránek, je přeci v zájmu vývojářů udělat Operu pohodlnou pro uživatele (schopnost korekce je plusem, na což tvůrci jiných prohlížečů přišli už dávno). Ale taková ona zatím rozhodně není.

Ačkoli jsem to tedy původně vůbec neplánoval, přešel jsem po několika letech opět na Mozilla Firefox. Sice mám několik výhrad, ale jinak jsem s třetí verzí nadmíru spokojen a především nemusím trpět žádná funkční omezení, ba dokonce už jsem si našel několik vychytávek, kvůli kterým tento prohlížeč jen tak neopustím. FF3 měl zpočátku velký problém, že po jeho vydání byla spousta důležitých rozšíření pro novou verzi nedostupná, to už ale (skoro) neplatí. Trochu sice naštve, kolik jich musíte doinstalovat, abyste přidali některé funkce, které jsou v Opeře samozřejmostí, jakmile ale máte tuto fázi za sebou, je používání Firefoxu téměř bez problémů. A takový by webový prohlížeč měl být.

Opera
Mozilla Firefox

Konečně jsem se dostatečně naštval, odhodlal se nainstalovat stabilní verzi Opery (v tomto čase 9.27) a věnoval několik desítek minut přenosu svých nastavení. Získal jsem stabilní a kvalitní internetový prohlížeč do jakého má už asi tři čtrtě roku Opera 9.5 daleko.

Je nanejvýše jasné, že testovací buildy, alfa i betaverze nejsou obecně doporučovány k běžnému používání. Toto mě ale nedradilo, když jsem první alfaverzi nainstaloval na svůj starý počítač a začal ji používat jako hlavní prohlížeč. Ty některé novinky se mi fakt líbily a i když chyb bylo opravdu hodně, věřil jsem, že jich časem bude ubývat. A věřil jsem stále, když jsem před pár měsíci instaloval tehdy aktuální build na notebook a opět jej ustanovil primárním browserem, ale už mi to začínalo být podezřelé. Nechtělo se mi ale moc do downgradeu, zlom nastal až před pár dny, kdy se na blogu Opera Desktop Teamu objevila zpráva o připravované druhé betaverzi. Došlo mi totiž, že na finální 9.5 si počkám ještě dlouho.

Za těch několik měsíců, co jsem 9.5 používal, jsem nabyl především tohoto dojmu: nic se neděje. Ne snad, že se nedělo vůbec nic, z praktického hlediska jsou na tom ale první a poslední verze snad stejně. Že se až do plné verze budou objevovat různé chyby, se jistě dalo očekávat, to tempo vývoje však ne. Těch novinek nakonec není tak mnoho, spíše se changelogy hemží opravami chyb, kterých je neskutečné množství, více však zaráží, když mnohé zůstávají nevyřešeny už od oné první alfy, a uniká mi tak smysl testovací verze – můžete hlásit chyby jak chcete, ale když i v dalším vydání chyba setrvává, začnete se ptát, na čem to vlastně tvůrci pracují. Není ani neobvyklé, pokud se dříve vyřešená chyba objeví v příští verzi znovu. A podotýkám, že nejde o žádné “profi-prkotiny”, ale praktické záležitosti. Občas program odmítá vyvolat dialog pro stažení souboru, zobrazovací chyby jsou na denním pořádku a přímo strašidelné je blikání (jev v různé míře setrvávající od první alfa verze až dodnes), kdy určitý blok stránky začne bez zjevné příčiny velice rychlým tempem problíkávat do invertovaných barev. Ostatně stačí číst komentáře u každého nového buildu, kdy první komentáře mohou být i nadšené, v zápětí si však začíná řada zkoušejících stěžovat, co všechno stále nefunguje. Vývojáři sice dokola opakují fráze typu “It’s a test version,” zajímalo by mě však, co skutečně testují; jestli svůj projekt anebo výdrž svých uživatelů. Před updatem na nový build se rozhodně vyplatí si nejprve pročíst seznam oprav a hlavně známých chyb a pak opatrně zvážit, jaké funkce obětovat v zájmu oprav jiných a novou verzi tedy nainstalovat nebo si počkat na další.

Opera 9.5 (Windows Native skin)

Jsem velice skeptický ohledně toho, co se nám v létě tohoto roku – což je (prozatím) stanovený termín vydání plné verze – představí. Ne, určitě si nemyslím, že pro veřejnost vydá Opera Desktop Team nějaký polofunkční zmetek, jakým se poslední verze zatím jeví být, spíše dojde k posunu vydání a vývoj tak bude neúměrně dlouhý vzhledem k tomu, co nového Opera 9.5 přinese. Ony ty novinky jsou veskrze příjemného charakteru (za všechny jmenuji možnost synchronizace záložek s účtem na my.opera.com – v případě ztráty dat na vlastním disku tak alespoň nepřijdete o cenné záložky), ale není jich tolik ani se nejedná o nic vyloženě zásadního charakteru. Mozilla Firefox 3 byl taky vyvíjen déle než se očekávalo, nakonec však od první do páte bety urazil skutečně dlouhou cestu a množství změn je opravdu úžasné (v některých testech rychlosti dokonce předehnal právě O9.5).

Asi největší novinkou Opery 9.5 bude nové zobrazovací jádro, které se v zájmu co nejvyšší rychlosti přepisuje a že projde Acid3 testem je taky fajn. Ale ruku na srdce – bude mít praktický význam, že prohlížeč s používaností kmitající kolem 1% zvládá technologie zkoušené A3 testem? Teprve až budou A3 zvládat nové verze těch opravdu významných prohlížečů (při troše štěstí Internet Explorer 9 a Mozilla Firefox 4), bude mít takovýto test smysl, nehledě na to, že ani Acid3 není všechno. Dále třeba podpora APNG formátu je super (představte si mnohem kvalitnější a použitelnější animované gify), ale abych byl upřímný, poprvé jsem se o něm dozvěděl právě při pročítání článku o Opeře ve Wikipedii a seznam aplikací, které jej zvládají, zatím obsahuje skvělé 4 položky (včetně Opery).

Nechci, aby to vyznělo, že mám něco proti vývoji nových technologií, naopak. Jenže podpora moderních technologií, jejichž reálná doba praktického užívání nastane odhadem tak za rok dva, pro mě skutečně nehraje při výběru internetového prohlížeče moc velkou roli. Chci totiž navštěvovat současný internet a ne takový, jaký bude za pár let. Chci lepší interface (ten výchozí totiž v Opeře zůstává téměř beze změn = dost špatný), a alespoň několik skutečně “velkých novinek”. Obecně ale připomíná vývoj přešlapování na místě a dlouhodobě tak působí Opera 9.5 jako hodně nepovedený následovník řady. Snad se to ještě změní, otázkou jen zůstává, za jak dlouho a jestli bude výsledný čas vývoje ekvivalentní těm změnám. A tady mám obavy.

Opera
Opera Desktop Team Blog

Nová Opera 9.5 slibuje řadu zajímavých změn, které jejím příznivcům ještě více zpříjemní internetový život. Časem o ní hodlám napsat nějaký rozsáhlejší článek, kde bych chtěl stručně popsat její hlavní přednosti a funkce, a moc doufám, že se k tomu někdy dostanu, tento příspěvek je ale o něčem jiném. Když už jsem tedy byl u toho oťukávání nové alpha verze, čistě pro zajímavost jsem se rozhodl vyzkoušet i nějaký opravdu archaický kousek tohoto software. Zapátral jsem tedy v oficiálních archivech a vylovil nejstarší kus v angličtině, verzi 3.62 z roku 1999-2000. To není až tak dávno, existují programy z té doby, které jsou stále relativně použitelné, nicméně s jistotou mohu prohlásit, že Opera 3 mezi ně určitě nepatří.

Jako všechny verze vydané před 8.5, ani tato není freeware; narozdíl od pozdějších verzí nemá reklamy, ale jejího používání je omezeno po dobu 30ti dní. Po prvním spuštění jsem se jal průzkoumávat uživatelské rozhraní, které na první pohled vypadalo naprosto odlišně od jakéhokoli současného browseru, nicméně stačilo pár úprav nastavení a hned vypadalo prostředí přívětivěji. Ani za nic se mi však nepodařilo nastavit kódování tak, aby se na stránkách používaly české znaky, to ale byla pouhá drobnost. Nejdůležitější ze všeho byl totiž test zobrazování stránek, díky kterému jsem si mohl částečně vytvořit představu, jak rychle se vývoj internetu hýbe dopředu. Některé stránky se nezobrazily vůbec, pár mi jich dokonce program shodilo a jiné se podařilo více či méně úspěšně načíst, pro představu jsem jich pět zaznamenal a byl to docela zajímavý pohled :-).

midnight

Sigil: Diskusní fórum

IMDb

deviantART

Opera

Musím říct, že mě trochu zaskočilo, jak relativně dobře se i v této stařičké verzi zobrazily oficiální stránky Opery, asi nepřekvapí, že žádná stránka se nezobrazila bez potíží a mnohé prvky byly naprosto nefunkční. V každém případě jsem si tak trochu vyzkoušel, jak se snad za pár let bude cítit ta hrstka přeživších uživatelů Internet Exploreru 6 (a mám neblahý pocit, že čeští uživatelé budou tvořit nezanedbatelné procento této skupinky). Preference mu totiž každým měsícem klesají a není snad daleko doba, kdy si všichni hlavní webdevelopeři řeknou, že pro tenhle softwarový omyl už se optimalizovat v žádném případě nebude.

Opera
Opera archives
Orientační statistiky prohlížečů (W3Schools.com)