24. July 2008
Není zrovna objevné prohlášení, že za svůj úspěch vděčí Mozilla Firefox mj. i své rozšířitelnosti. Také už jsem kritizoval, že mnohé, poměrně banální funkce, stále neumí (a občas za ně ani není náhrada), na druhou stranu však nabízí určitá rozšíření, která konkurence nabídnout nemůže (nebo dlouho nemohla). A právě (mj.) některá z takových bych chtěl v tomto článku blíže popsat; rozhodně však nejde o nějaký ultimátní výčet “must-have”.
Na úvod ke vzhledu – ve Windows XP vypadá třetí Firefox nic moc, jiné platformy jsou na tom o mnoho lépe. Stažitelné vzhledy se mi líbí ještě méně, některé nejsou špatné, ale pokaždé jsem narazil na určitý detail, přes který jsem se zkrátka nedokázal přenést a vychozí nic-moc skin byl tedy jedinou možnou volbou. Naštěstí se objevil theme Vista on XP; až člověka zaráží, že po pouhém přebarvení ikon tlačítek a odstranění dělících čar mezi jednolivými toolbary vypadá Firefox o tolik lépe.
Dalším drobným přídavkem je Stop-or-Reload Button. Jak název napovídá, sjednotí tlačítko zastavit a obnovit (šetří místo) jako je tomu například v Opeře (a tuším i v Safari). Zkuste případně i Undo Closed Tabs Button, o jeho funkci se zřejmě není třeba nijak zvlášť rozepisovat. Především však doporučuji Hide Menubar – vrchní menu s nabídkami totiž po většinu času vůbec nepotřebujete a akorát zabírá místo. Tento addon jej schová a v případě potřeby stačí prostě stisknout levý alt a menu se dočasně objeví. Perfektní.
Reklamy osobně neblokuji – vnímám to tak, že autoři webů na ně mají nezpochybnitelné právo (ačkoli na některých stránkách jimi rozhodně nešetří), avšak co nesnáším, jsou flashové reklamy. Flash je vskutku formát přinejmenším kontroverzní; opravdu by bylo potřeba uzavřít nějakou formu dohody o etice tohoto typu reklam, protože jsou v převážné většíně případů nesmírně vlezlé (aktivace po najetí, zvuky) či snad dokonce znemožňují užívání stránky bez toho, abyste kliknuli na nějaký malý křížek vpravo nahoře a ohromnou pestrobarevnou obludu tak poslali pryč. Naštěstí existuje Flashblock, který si s Flashem docela dobře poradí.
Teď už k praktičtějším věcem. Web Developer toolbar a Firebug není třeba představovat. Právě kombinace těchto dvou přídavků pod jedinou střechou měla za následek tak velkou oblibu Firefoxu u tvůrců webových stránek. Opera 9.5 uvedla Dragonfly a připravovaný Internet Explorer 8 má přinést také nějaké vývojové nástroje, ovšem do jaké míry se jim bude v budoucnu dařit konkurovat těmto doplňkům FF, lze zatím sotva odhadnout. Zatím se však pravděpodobně jedná o to nejlepší, co je v tomto směru k dispozici.
A na závěr jedna specialita – Cooliris (dříve PicLens). Cooliris není klasickým addonem, jednak proto, že je k dispozici i pro některé jiné prohlížeče a především kvůli svému pojetí. Do Firefoxu samotného v podstatě téměř nezasáhne, pouze přidá tlačítko, ale jinak se jedná spíše o komplexní aplikaci (v jiné aplikaci). Zbarvení buttonu pak indikuje, zda aktuální stránka Cooliris podporuje. A k čemu tedy slouží? Jednoduše řečeno, jedná se o prohlížeč multimediálního obsahu internetu. Pokud je tedy podpora přítomna (nechybí třeba Google Image Search, Flickr, deviantART a dokonce ani YouTube), můžete takovýto obsah prohlížet v mnohem příjemnějším prostředí, než obvykle daná stránka nabízí (v případě deviantART to však žel neplatí).
Na první pohled se jedná o pouhou srandičku, rozhraní je ovšem nejen efektní, ale i efektivní; tak například při hledání obrázků pomocí Google se všechny výsledky zobrazí “najednou” – jejich náhledy se umístí do vodorovného pruhu a při scrollování se průběžně načítají. Při zaměření na určitý obrázek se pak náhled promění v originál (rychlost samozřejmě závisí na rychlosti vašeho připojení; Cooliris pak používá cache prohlížeče). Vypadá to skvěle, používá se to skvěle. K dispozici je i integrované vyhledávání, takže například při prohlížení videí na YouTube se vůbec nemusíte do prohlížeče vracet (addon mimochodem nabízí vlastní metodu minimalizace, s tou windowsovskou se moc dobře nesnáší). Pár chybějících funkcí si vyloženě říká o implementaci, ale ani to, co je dosud k dispozici, není špatné a pokud některý z podporovaných webů prohlížíte často, stojí Cooliris přinejmenším za vyzkoušení.
No, a to je asi tak vše. Určitě existuje ještě mnoho dalších rozšíření, která by si zasloužila pozornost. Myslím ale, že nemá moc cenu psát například o Tab Mix Plus (bez kterého se navíc osobně obejdu). A k tomu trávím osobně svůj čas raději jinak, než prolézáním Mozilla Addons. Je to přeci jen prohlížeč. (Ale dobrý.)
vrátit se nahoru
5. July 2008
Před časem jsem zde publikoval článek, ve kterém jsem zrovna neskrýval svou skepsi ke kvalitám chystané verze (9.5) prohlížeče Opera. Přesto jsem doufal, že se vše nakonec k dobrému obrátí. Když pak o něco později vyšel build s novým skinem, všichni najednou začali papouškovat, že velkou novinkou je intuitivnější rozhraní, což byla mimochodem pěkná blbost, protože – co se uspořádání týče – doznalo jen minimálních změn. Nový vzhled je vcelku pěkný, ovšem výchozí interface je stejně mizerný jako v předchozích verzích. Tak například ikony na adresovém panelu hned zleva. Hádám, že tak 70% uživatelů Opery tlačítka s dvojitou šipkou vůbec nevyužívá, přesto je tam tvůrci stále cpou, ale že by do výchozího nastavení přidali klasické šipky zpět/vpřed s nabídkou historie (jaké jsou běžně v jiných – mnohem rozšířenějších – prohlížečích), to ne.
Přejdu ale k mnohem závažnějšímu problému a tím je přepsané zobrazovací jádro. Domníval jsem se, že by jej při troše štěstí mohli vývojáři do plánovaného termínu vydání stihnout vyladit, místo toho však udělali naprosto opačnou věc. V jakési křečovité snaze předběhnout třetí Firefox vyšla znenadání o několik měsíců dříve Release Candidate (tedy téměř hotová verze) a než mohli testeři stihnout pořádně zareagovat, byla venku verze finální. A samozřejmě to byla katastrofa. Někteří příznivci se sice snažili obhajovat funkční a zobrazovací nedostatky tím, že problémy jsou na straně tvůrců webových stránek, vývojáři však ihned zahájili práce na verzi 9.51 – která měla přinést řadu oprav největších chyb – čímž mj. potvrdili, na čí straně vlastně tyto chyby jsou. Jen pro zajímavost měla oprava hned tři RC vydání, než se ji podařilo vyladit a ani teď nezůstává Opera bez chyb (z nichž mnohé mohou být známy už měsíce…). A mimochodem, i pokud jsou některé chyby zaviněny tvůrci samotných stránek, je přeci v zájmu vývojářů udělat Operu pohodlnou pro uživatele (schopnost korekce je plusem, na což tvůrci jiných prohlížečů přišli už dávno). Ale taková ona zatím rozhodně není.
Ačkoli jsem to tedy původně vůbec neplánoval, přešel jsem po několika letech opět na Mozilla Firefox. Sice mám několik výhrad, ale jinak jsem s třetí verzí nadmíru spokojen a především nemusím trpět žádná funkční omezení, ba dokonce už jsem si našel několik vychytávek, kvůli kterým tento prohlížeč jen tak neopustím. FF3 měl zpočátku velký problém, že po jeho vydání byla spousta důležitých rozšíření pro novou verzi nedostupná, to už ale (skoro) neplatí. Trochu sice naštve, kolik jich musíte doinstalovat, abyste přidali některé funkce, které jsou v Opeře samozřejmostí, jakmile ale máte tuto fázi za sebou, je používání Firefoxu téměř bez problémů. A takový by webový prohlížeč měl být.
vrátit se nahoru
8. March 2008
Co se týče navštěvování internetu, má volba je už dlouhodobě jasná – Opera. Jakožto člověk weby nejen prohlížející, ale občas i tvořící však nemůžu ignorovat ani ostatní (mnohem populárnější konkurenci) – Internet Explorer a Mozillu Firefox. Zatímco microsoftí prohlížeč slouží pouze coby nástroj k testování správné optimalizace (ehm, tohle patří do uvozovek, samozřejmě, s verzí 8 se to ale snad změní), Firefox oceňuji především kvůli jeho některým doplňkům – jmenovitě Firebugu a Web Developer toolbaru. Nic srovnatelného zkrátka ostatní prohlížeče nemají a jsou to právě tyhle dva addony, díky kterým si FF vždycky najde na mém HDD své místo. Tenhle článek ale nebude o vývoji webu, nýbrž vývoji třetí verze jednoho z nejpopulárnějších open-source projektů.
Dvojku jsem při zavádění systému vynechal a rozhodl se nainstalovat rovnou poslední betaverzi (v současnosti třetí; čtvrtá je na spadnutí, pátá je v plánu) Mozilly Firefox 3, což se nakonec ukázalo jako šťastná volba (narozdíl od rozhodnutí používat testovací verze Opery 9.5…). Sice byl problém s instalací kýžených rozšíření, které v3 zatím nepodporovaly (je nutno ručně přepsat číslo maximální verze v souboru install.rdf v instalačním balíčku rozšíření), ale nakonec se mi podařilo Firefox obstojně rozchodit a pustit se tak do posuzování změn, které nová verze přináší. Jak je vidno z tohoto záznamu, vývojáři rozhodně nezahálejí a novinek a vylepšení je oproti starším verzím opravdu slušné množství. Osobně uvítám především zlepšení vykreslovacího jádra (již od alfaverzí zvládá Acid2 test), i když je pravda, že spolu s Operou patřil FF obvykle mezi ty poslušné prohlížeče i předtím. Konečně byly také přidány tzv. prefixy pro integrované vyhledávací enginy jako v Opeře (byť zatím nejsou implicitně nastaveny); to znamená, že můžete pro vyhledávání užít hlavní adresový řádek – pro příklad: nastavíte si prefix “s” pro Seznam.cz a do hlavní řádky pak píšete “s hledaný termín”, nezdá se to, ale šetří čas. Na druhou stranu se enginy stále musí přidávat coby moduly, což v porovnání s Operou, kde stačí pro konfiguraci enginu zadat adresu, proměnnou a prefix, působí dost “masivně”. Velká pozornost byla údajně věnována zlepšení práce s pamětí a rychlosti aplikace vůbec. Dost mě tedy zarazil stále příliš dlouhý studený start, který trval i více než 5 sekund (podotýkám že s předchozím vypnutím všech rozšíření a pouze úpravou nastavení rozhraní). Je pravda, že se sice jedná betaverzi, ale obávám se, že se to do plné verze moc nezlepší; opravdu nerozumím tomu, proč na konfiguraci, kde jiné prohlížeče startují během sekundy, to Firefoxu trvá několikanásobně déle. Věc, která mě vždy iritovala, byla nutnost po přidání nějakého rozšíření prohlížeč restartovat. Nic se nezměnilo (ono by se toho pravděpodobně muselo dost přepsat, aby to šlo jinak): přidáte plugin – restart, chcete změnit vzhled – restart. Ne, že bych přidával pluginy každou chvíli, navíc nyní je již FF schopen po restartu obnovit předchozí relaci, stejně to však nic nemění na tom, že je to hrozně otravné a neznám jiný program, kde musím při tak triviální operaci, jako je změna vzhledu, aplikaci ukončit a spustit znovu.
Když už jsem zmínil vzhled, nutno podotknout, že si i přes některé změny Firefox stále zachovává svůj konzervativní vzhled, který nikoho neurazí. Už od druhé verze lze navíc interface solidně přizpůsobit (viz screenshot – sjednocení co nejvíce prvků do co nejmenšího počtu panelů dokáže ušetřit hodně místa), takže tady si nemám nač stěžovat. Celkově vypadá třetí verze mnohem vybaveněji než předchůdci, ostatně stačí projít nastavení. Že zřejmě bude u dalších verzí chybět v instalaci DOM Inspector je vzhledem k jeho určení pro vývojáře logické, co ale nechápu, je fakt, že i když si 90% uživatelů vždy nainstaluje rozšíření Tab Mix Plus (to je samozřejmě jen hrubý odhad podle oblíbenosti, sám patřím mezi zbývajících 10% :-) ), tak toto rozšíření stále není součástí základní instalace.
Mozilla Firefox 3 zatím každopádně vypadá na kvalitního nástupce své rodiny, je definitivně lepší než předchozí verze a stále si zachovává své osobité rysy (žel i ty negativní) open-source prohlížeče, takže své četné příznivce určitě nezklame. Osobně ve Firefoxu stále postrádám nějakou “pecku” – skutečně novou featuru (uživatelskou; vývojářské nepočítám), o které by si konkurence mohla nechat zdát a která by mě donutila uvažovat o přechodu právě k FF, nic zásadního ale stále nenacházím, můj postoj k Firefoxu se tedy nejspíše s novou verzí nijak nezmění.
Dodatek: čtvrtá betaverze byla vydána 10. 3. 2008.
Mozilla Firefox 3 beta download (Mozilla.com)
Mozilla Developer Center
vrátit se nahoru
