April 2007

Staré-nové věci poslední dobou…

UNKLE – Psyence Fiction

UNKLE je v elektronické hudbě hodně známý projekt a byl jsem tedy dost zvědav, jak zní tak dobře hodnocená deska, takže to nebudu déle okecávat a rovnou řeknu, že mě Psyence Fiction dost zklamala. Ta deska má parádní zvuk, zajímavé hosty (Richard Ashcroft a pak samozřejmě Thom Yorke ve vůbec nejlepší skladbě Rabbit in Your Headlights), je vůbec hodně pestrá a každá skladba je o něčem jiném. A to bude nejspíš ten problém. Téhle desce prostě chybí duše, nálada, atmosféra, něco, co by jednotlivé skladby poutalo dohromady a tvořilo skutečné album. Takhle jde jen o technicky perfektně zvládnutou záležitost bez hlubšího významu a takovéhle desky se u mě většinou moc nechytají.

Four Tet – Rounds

Tohle je ovšem super. Everything Ecstatic mám sice stále o něco raději, jinak mě ale starší Rounds (2003) fakt potěšila. Střídá se zde lehký optimismus s melancholií, je to skvěle vyvážené, žádná skladba nepřečnívá a vůbec se to moc dobře poslouchá.

Rabbit in Your Headlights – videoklip (YouTube.com)
She Moves She – videoklip (YouTube.com)

Před časem jsem absolvoval jednu z mých oblíbených školních hodin jazyka českého a s hrůzou si uvědomil následující poznatky. Do té doby jsem zastával názor, že naše češtinářka se na technickou školu nehodí, jelikož je až příliš umělecká nebo intelektuální chcete-li. Není to ale pravda.

Opět jsme probírali literaturu, opět se doslova pitvalo probírané dílo (básně F. Halase, abych byl konkrétní) a já přišel ke zjištění, že zmiňovaná učitelka se vlastně do naší školy hodí více než dobře. Její přístup k učivu je ryze technický.

V podstatě každý text, jehož ukázku si v učebnici přečteme, následně obvykle zcela schámaticky rozebereme v následujícím pořadí – nejprve si stručně řekneme, o čemže dílo vlastně pojednává, v případě příběhu (ukázky knihy například) ještě učitelka nezapomene prozradit konec a následně většinu času strávíme rozborem užitých jazykových prostředků. Absurdní! Já nemám nic proti žánrům, kategoriím i jiným určujícím znakům uměleckých děl – ať už jde o hudbu, obrazy či právě literaturu, ale to přeci vůbec není pro dílo samotné nijak zvlášť důležité! Jestli je spisovatel slohově zdatný, bude to pouze jeho plus. Vůbec to neznamená, že takový autor se za každou cenu prosadí a už vůbec ne to, že svým slohovým umem dokáže vykompenzovat své jiné případné slabiny. Například absenci myšlenky. Pocitu, nálady, atmosféry, čehokoli.

Mimochodem, osobně se nepovažuji za nijak zvlášť nadaného, už vůbec ne za umělce či snad malíře. Ruce se mi třesou, píšu jako pětileté dítě a nedokáži se zbavit své nejpodstatnější chyby – myšlenky mi stále unikají. Ostatně proto jsem už dlouho nic nenamaloval (resp. nedokončil), ačkoli různých náčrtů mám plný šuplík. Naprosto kašlu na to, jestli je tahle čára skutečně rovná, či jsem tady omylem udělal flek, soustředím se pouze na to nejdůležitější. Myšlenky. A již delší dobu mám obavy, že jsou neuchopitelné. K čemu pak zkoumat chemické složení barev?

Zpátky k tématu; jak to asi s výukou českého jazyka a literatury, příp. jiných uměleckých předmětů, vypadá na dalších školách? Jen doufám, že ne podobně, jinak je opravdu české školství v hajzlu (jaké překvapení). Nové generace se budou učit čiště technickému pohledu na vše okolo. Budou znát vzorce pro růst trávy (tedy pokud jej už neznají…), stále ještě minorita lidí – která při pohledu na fotku primárně zkoumá zda-li byl fotoaparát digitální či analogový, kvalitu tisku popř. značku a cenu – se stane majoritou… Zní to jako vskutku hrůzostrašná vize, a mohu jen doufat, že se nikdy nenaplní. V opačném případě zbývá už jen trpce zatleskat.